Měřící přístroje

Měřící přístroje jsou nedílnou součástí vybavenosti elektromontážních firem, ať už jsou to přístroje na měření provozních, poruchových nebo diagnostických stavů elektrických sítí.

Elektromagnetické zkoušečky ZN1 a SN3.

Při práci elektromontéra se moje měřící přístroje omezily na zkoušečku nízkého napětí ZN1, nynější SN3 a dodnes si myslím, že je tento měřící přístroj nepřekonaný v oblasti silnoproudé elektrotechniky. Její elektromagnetická střelka, která nám ze sítě odebírá celkem slušný proud, řádově kolem padesáti miliampér, cítím energii v rukách a pocitově poznám, jestli měřím sdružené a nebo fázové napětí. Další její maximální a nepostradatelná výhoda je umění měřit sled fází, což mnohdy drahé zkoušečky postrádají. A v neposlední řadě, tím že si elektromagnet odebírá celkem velký proud (elektronické zkoušečky ne), stačí mi k vybavení proudového chrániče a to mi k jeho diagnostice alespoň funkčního stavu stačí, protože si ho vybavím spolu i přes kabelové vedení, až od přístroje (zásuvky a nebo svítidla a nebo i jiného koncového zařízení).

Klešťové voltampérmetry.

Další dva nezbytné měřící přístroje, které mě provázely a provází doposud jsou klešťový voltampérmetr a 500-ti voltový megmet na kličku na měření izolačních stavů.

Klešťový voltampermetr ručkový má navíc tu výhodu, že když se měří například nějaký těžší rozběh motoru, tak ručka vyskočí aspoň na chviličku na jeho záběrový proud a přibližná hodnota se dá zhruba odečíst. Digitální levnější klešťáky jsou pomalé, jsou lepší na měření odporových spotřebičů, kde je předpoklad spíše stálého odběru činného výkonu bez harmonického zkreslení.

Megmet 500V na kličku.

Megmet jsem kdysi našel na smeťáku, nefungoval. Jako zručný kutil jsem ho tehdy rozebral a se svým starším kolegou a učitelem opravil, uvnitř byl upadlý odletovaný drát. Potom jsme megmet zkalibrovali na nějakém 1MΩ a 2MΩ odporu a prohlásili přístroj za opravený. Přístroj mám dodnes a už řadu problémů v instalacích a spotřebičích mi dokázal objasnit.

Megmet 500V v koženém pouzdře.

Dnes mám profesionální revizní přístroj Eurotest 61557, PU 184, ale na moje klasické měřící přístroje nedám dopustit, i když moderních měřících diagnostických přístrojů s lepšími třídami přesností je na trhu celá řada. Vše je pochopitelně přiměřeně finančně náročnější.

Samozřejmě je vždy lepší, když je elektromontážní firma vybavena moderními měřícími přístroji, protože moderní domácnosti jsou dnes vybaveny elektronikou, ať už jsou to PC nebo různé bytové spotřebiče, které jsou doslova nabité elektronickými obvody. Zatěžování sítí nežádoucími harmonickými složkami se projevuje i zde, a proto by se také nemělo šetřit na obyčejných přístrojích.

Digitální multimetry.

Co se týká měření v těžších půmyslových provozech, tak to je kapitola sama pro sebe, zde se musí pracovat s profesionálními měřícími přístroji, na měření a diagnostiku sítí se zaměřují firmy s patřičným vybavením a patřičnými znalostmi problematiky těchto provozů, které mají také patřičnou certifikaci. Musí se vypořádat a umět kvalitně změřit a analyzovat například jalové složky napětí a proudu, vyšší harmonické složky napětí a proudu, musí umět změřit vyzařování EMC, různé přechodové jevy a diagnostikovat tak sítě a případně lokalizovat možnou budoucí poruchu, nebo naopak odstranit již probíhající poruchu, která se běžnými měřícími přístroji neodhalí.

Tato diagnostika by měla mít určité zpětné vazby na projekci a dříve nebo pozdější rekonstrukci elektrozařízení. V mnoha průmyslových provozech již dokonce má. Kéž by tato praxe začala fungovat i v oblasti bytové a občanské výstavby, kde mi tak čas od času připadá, vzhledem k energeticky stoupajícímu růstu požadavků, že tam zpětné vazby na projekci velmi často chybí a problematika v této oblasti se tak stále prohlubuje. Dobrý projekt je poloviční práce, koordinace, příprava, realizace, praxe a to jsou faktory stále platící.

Zkoušečka bezpečného napětí
a multimetr staršího provedení.

Občas mi připadá, že profesionalita a etika v tomto oboru se tak nějak propadá kamsi do hlubin a převážně v bytové výstavbě se třeba na kapacitní rezervy příkonů docela zapomíná. Montážní firmy nepřemýšlí nad budoucími problémy stále se rozvíjejících nároků na spotřebu elektrické energie.

Zkrátka a na závěr, občas stačí vzít do ruky ten klešťový ampérmetr, změřit si proudové zatížení napájecího vedení, potom si vzít papír a tužku, spočítat budoucí příkony spotřebičů, připočítat k tomu nějakou tu rezervu a podle toho montovat. A ještě v lepším případě se obrátit na kvalitní projekci a nechat vypracovat kvalitní projekt. Ten vám totiž usnadní mnoho práce, řekne vám, kde je jaké prostředí, jaké se tam musí montovat zařízení, nároky na přístroje a v neposlední řadě, jak to máte celé udělat. A popřípadě koordinovat vše pospolu, aby z toho všeho byla kvalitně a profesionálně odvedená práce, která tady bude fungovat po další generace.